Do našeho redakčního testu se dostal zajímavý kousek – obytný automobil německé výroby, s alkovnou, dostatkem prostoru pro celou rodinu a navíc ještě nízkou cenou. V našich službách najezdil přes pětadvacet tisíc kilometrů – a mile nás překvapil.

Značka Sunlight sice má na českém trhu zastoupení, nepatří však mezi zrovna rozšířené a pro mnoho karavanistů je velkou neznámou. Více než rok proto jezdil v redakčních službách model Sunlight A 69 na podvozku Ford Transit s dvojmontáží pneumatik na zadní poháněné nápravě. Za tu dobu dokázal téměř sedmimetrový automobil s alkovnou ujet přesně 25 283 kilometrů. A i díky 2,4-litrovému turbodieselovému motoru s výkonem 140 koní se s ním po většinu času jezdilo velmi příjemně. Na dlouhých etapách po dálnicích přitom výrazně pomáhal přesně fungující tempomat.

Vůz, který jsme k testování dostali zapůjčen, nebyl úplně nový. Malá boule vpravo nahoře na alkovně a šrám na pravé zástěrce svědčily o tom, že automobil s tachometrovým stavem 7 597 kilometrů má již něco za sebou a ne vždy to muselo být zrovna slušné zacházení.

V redakci jej ale žádný odpočinek nečekal a do provozu se dostal téměř každý den. Cestování s ním bylo poměrně příjemné, proto se jízdě s touto alkovnou bránil málokdo. Přední sedačky, které jsou u Fordu Transit často kritizovány jako příliš vysoko posazené, byly v této verzi umístěny nečekaně nízko a brzy jsme zjistili proč – nebyly totiž otočné. To by ale vzhledem k prostorné sedací sestavě bylo zbytečné. Jediné, co nám na předních sedačkách chybělo, proto byly loketní opěrky na vnějších stranách.

S Fordem jako základním vozidlem se ovšem u Sunlightu A 69 nedá očekávat vcelku nic nového, podvozky Fordu totiž Sunlight používal až do konce roku 2009. Od letošního roku již značka montuje své vozy výhradně na Fiat Ducato. Sluší se ještě dodat, že ačkoli u nás Sunlight není příliš rozšířen, jedná se o levné a poměrně kvalitní německé vozy, vyráběné nedaleko Drážďan v továrnách Dethleffsu, jemuž značka patří.

Proto se ani příliš nedivíme, že si třiapůltunový vůz na podvozku Fordu Transit v testu vedl velmi zdatně. Během redakční služby jezdil po Rakousku, Německu a Švýcarsku, Francii i Irsku. A vzhledem k tomu, že je testovaný model svým půdorysem vhodný pro rodiny s dětmi, ani ty na cestách nechyběly. Snažili jsme se zkrátka simulovat plnohodnotné rodinné využití a časté výlety.

Nad předními sedačkami je umístěna dobře dimenzovaná alkovna. Vedle plně vybavené sedací sestavy se čtyřmi místy na straně spolujezdce je za sedačkou řidiče další malá dvojice sedaček, které rády využívají především děti. Pracovní plocha v podélně umístěné kuchyňské části poskytuje vařič se třemi hořáky a čtvercový dřez z nerezové oceli. V sanitární části, umístěné příčně vzadu, se nachází kazetová toaleta, umyvadlo, skříňka a dokonce i oddělená sprcha.

Pro děti ale v tomto voze budou největším lákadlem dvě patrová lůžka, která jsou umístěna podélně na levé straně za šatníkem, vysokým až ke stropu. Pro nejmladší mají tato lůžka dostatek místa, plochy k ležení měří na děti velmi slušných 200 x 70 centimetrů.

Dává půdorys to, co slibuje?

Tak jako u každého půdorysu, i jeho silné a slabé stránky ukáže teprve praxe. Například pracovní plocha v podélně umístěné kuchyňské části se na první pohled jeví pro denní používání celou rodinou spíše malá. Na cestě se však ukazuje jako veskrze dostačující – pokud jídelní lístek nebudete pravidelně zdobit zrovna menu o třech chodech.

Přesným protikladem však byla koupelna. Na první pohled působí prostorným dojmem, jen těsně se v ní ale dá umýt bez vykloubení končetin, protože prostor není dostatečně hluboký. Pokud se při čištění zubů nakloníte nad umyvadlo, narazíte zadní částí svého těla na zavřené dveře. Tak málo místa tu je. Poddimenzovaný šroub ve sprše navíc způsoboval opakované vypadávání sprchové hadice. Abychom měli klid, museli jsme jej nahradit lepším.

(Zkrácená verze. Plné znění článku naleznete v aktuálním vydání časopisu Camping, Cars & Caravans 4/2010).